Pořád se nemůžu nabažit Prahy, a také toho, kolik neobjevených míst najednou v mém okolí je. Spoustu nových míst čeká jen na nás a já se těším! A jen hodinku cesty z bytu?
Vydali jsme se s taťkou podél Štěchlovické přehrady, nádherné místo, kde jsem určitě nebyla naposled. Každé období má něco do sebe a já mám nejraději barevný podzim. Ano, to období, kdy listí hraje všemi barvami, sluníčko svítí, ale už ne kvůli horku, ale jen tak pro parádu a venku je tak akorát na teplý svetr. Přesně to období, které s trochou štěstí trvá alespoň jeden týden v roce...
Ale zpátky do srpna, který tedy paradoxně srpnový moc není, takže až na absenci žlutého listí- ideální. Sedím u notebooku s hrnkem čaje, ve svetru u filmu a spokojená. S 18 kilometry v nohách, po úžasné vlastnoruční večeři (ze mě ještě něco bude!) a u psaní blogu.
