Kde začít... asi tím, že po té, co jsme dopsali ve škole poslední písemky jsem se rozhodla, už prožít opravdu klidný zbytek prosince, ne jen stále někde poletovat. Ono to ale jednoduše nejde, když nevydržím chvíli sedět doma.
A Vánoce jsou o klidu a míru, že.
Nejraději odpočívám ve vlacích... asi je to zvláštní, ale od malička mám vlaky ráda a tak mi nevadí jezdit trasu Ústí- Praha a Ústí- Varnsdorf sem tam, ke všemu s myšlenkami, že na mne čeká má polovička :). Takže tak stále trochu na cestách.
Tradiční Prahu v prosinci jsme ale zvládli až dva dny před Štědrým dnem, pro ten pocit navození Vánoc (když i mě, které je pořád zima, je venku "tak akorát"). Po pár chvílích kocháním se světýlek na Staromáku, jsme ale usoudili, že je to jedna velká šílenost (v podobě cizinců a všelijakých selfie tyček) a uchýlili jsme se do knihkupectví, kam nás nohy po každé tak sami od sebe zavedou a jsme oba v sedmém nebi.
