Jeden den v Budapešti

Přijeli jsme i odjeli za tmy. Byl to nejvíc geniální nápad, jak jsme mohli do Budapešti vyjet, za co nejnižší cenu. Všechno to začalo jedním dlouhým večerem v čajovně, když jsme vymýšleli co příští víkend. Druhý den jsme koupili jízdenky a za šest dní se jelo. 

Vezmu vás s sebou celým našÍm dlouhým dnem! 

Z Instagramu do reálu

Psaly jsme si snad od února a držely si palce na přijímačkách. Když všechny stresy kolem maturit, pražského bydlení a zařizovaní možného i nemožného opadly, konečně jsme si udělaly čas se vidět. Jinak než přes Instagram. Od první chvíle jsem měla pocit, že se nevidíme poprvé, dvě fotografky, co mají donekonečna co řešit. 

Moře je slané a pláže plné písku

O tom jak jsme zakončili prázdniny. O slaném moři, šílených atrakcích a výletu za krásným malým kouskem historie Itálie, o skvělých lidech, se kterými jsme se cachtali u moře i bazénu, o nákupech i o tom, jak jsem dala šanci kávě. 

Radosti ze srpna

Kde bych začala. Doufala jsem že stihnu Radosti uploadnout ještě před dovčou, vidíte jak to dopadlo.
Když byla chvíle, dopisovala jsem tento článek ještě v Itálii a pořád jsem si nemohla na nic dalšího tak moc radostného, překotného, úžasného vzpomenout. Doma to dělám nejčastěji tak, že vezmu diář a projedu celý měsíc co se kdy událo. A to bude asi ten problém, každý den, od rána do večera a od večera do rána nám něco dělá radost. Nevěřím tomu, že se alespoň jednou za den nad něčím nepousmějete. Protože maličkosti, které nám dávají důvod se radovat jsou všude kolem nás a my se je učíme vidět. Tak to mám aspoň já a často se mi to nedaří. Všichni znají dny, kdy byste nejraději nevylezli z domu a jenom se váleli, protože nálada na nic není. Chci se naučit vidět kolem sebe to, co mi udělá radost, dá naději, co pobaví. Ale jsou to přesně ty věci, které v diáři nenajdu.
Můj nekonečný obdiv patří Barbaře Ann Kipfer, autorce knížky 14000 Things To Be Happy About, protože to je přesně ono. Geniální, ale jednoduché, výstižné, každodenní.

Random post // dobroty, Labské léto, sever Čech, Vegg-go, Klatovy

Rozhodla jsem se prozkoumat Grébovku. Tradá. A příště ji projdeme celou, někdy až nebude stopadesát stupňů ve stínu.