O tom jak jsme zakončili prázdniny. O slaném moři, šílených atrakcích a výletu za krásným malým kouskem historie Itálie, o skvělých lidech, se kterými jsme se cachtali u moře i bazénu, o nákupech i o tom, jak jsem dala šanci kávě.
Za co jsem ale fakt ráda, tak je to, že jsme si sami vařili. Protože
objevování italského Lidlu je skvělá zábava na každý večer :D. A co teprve
trhy! Udělaly jsme si s Terkou půlhodinovou procházku do vedlejšího městečka
právě na trhy se vším, co vás jen napadne. Obě jsme si ve třiceti stupňovém
počasí zkoušely krásné svetříky a bundičky... sezóna podzim/zima je tu! A
nějaké krasavce jsem si i odvezla.
Abych se dostala i dál než k nákupům a jídlu, že...
Abych se dostala i dál než k nákupům a jídlu, že...
To byl také první a poslední den kdy jsme ještě odolala všem neřestným příchutím a dala si sojovou s lískovým oříškem a jahodový sorbet. Pak už to šlo se mnou z kopce.
S prvními kapkami deště jsme zalezli do kavárny na náměstí a pro mě nekonečné dilema, co si dám?
Stejný problém mám i doma, jdeme si s kamarády někam sednout, ale pivo nepiju, sladké víno také všude nemají a pak co s tím?! Nejraději končím s půllitrem džusu s vodou... :D. V Itálii to bylo obdobné, všude kafe a to já nepiju. A čaj Italové tak trochu nevedou a když už jo, tak je to příšerné.
Takžé... jsem se rozhodla dát kávě šanci, ale jen proto, že měli sojové latté. Do chvíle, než jsem si do šálku našlehaného mléka přilila kávu, to bylo dobré :D. Ostatní si, jak jinak, pošmakovali.
Na dva dny jsme si odskočili na horské dráhy, skluzavky a loďky do Mirabilandie. Promáčení od rána do večera jsme stáli jednu frontu za druhou a myslím, že jsme ani jednou nelitovali.
Nakonec už jen odpočívání na dekách a focení vln. A nožiček.