Malé městečko, ještě k tomu přímo pod kopci, to byl asi jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla strávit další den právě tam. Vidět zasněžené svahy, zmizet z města i od turistů (já sama jsem byla s batohem na zádech a foťákem na krku dokonalý exemplář...) a užívat si poslední den. Přesně to jsem ve Foix našla. Poloprázdné ulice, mola u řeky a snad jako bonus, ten krásný hrad na skále uprostřed města.
Bylo to poprvé co jsem vyrazila někam opravdu sama a ten pocit je k nezaplacení. Plus Carcassonne o den dřív. Ne napořád, ale občas je to geniální. Rozhodovat se podle sebe a jednat pro sebe. Mlčet a procházet se. Asi to zní teď dost sobecky, ale kdo to nikdy nezkusil... Foix mohu doporučit všemi deseti! Pyreneje jsem určitě neviděla naposledy, je tam toho tolik, co láká! Třeba Andorra vzdálená jen pár desítek kilometrů, jezera ukrytá pod hřebeny, malé vesničky, které ožívají jen jednou v roce spolu s Tour de France. Prostě všechno působí tak kouzelně, že nejde strávit tam pár hodin a nechat si už jen zdát :).
