pátek 17. listopadu 2017

Sedmnáctý

Osmadvacet let. Možností, hodnot, příležitostí a svobod. Po celou tu dobu se naše Republika vypořádává s koulí na noze v podobě čtyřiceti let režimu snažícím se o cestu ke komunismu. Já se narodila sedm let po revoluci a ona předlistopadová zkušenost mi chybí. Přesto ale teď všichni žijeme z odkazu, který říká, že to tu dřív bylo jinak. Věci stále nějakým způsobem vyplývají z událostí, které se semlely od onoho podzimu. Od podzimu, kdy jsme si vyzvonili svobodu, kdy jsme dostali možnost budovat svobodnou republiku. Nikdo nevěděl jak na to, co a jak. Dá se za 28 let naučit demokracii, docela odlišnému způsobu hospodářství a využívání všech možností, které nám jsou v dnešní době nabízeny?

Po dlouhém výběru, jsem se rozhodla, že ač prvoplánově, tak úvodní fotka musí vystihovat náladu článku! 
Když na politologických přednáškách probíráme, co vláda komunistů obnášela, působí to na mě absurdním výjevem o představě fungování společnosti. Jako z příručky. A nic nefunguje jako v příručkách. Budeme dělat to a to, a dostaneme to a to. Nikdo nehleděl na individuální potřeby. Lidé nejsou dav, ale individua. Jedině budování socialismu je cestou k rovnocenné společnosti a co (kdo) všechno cestou padne na obětní oltář bylo prý fuk. Diktát (v našem případě) jedné Strany dokáže fungovat, fungoval tu fakt dlouho, za cenu věčného umlčování a vytváření dojmu, že nic jiného neexistuje. Tvoření kulis ideálního socialismu. Tak jsme žili za zavřenými hranicemi s tím, co nám režim předkládal k víře.

Zapálili jsme dnes svíčky na Národní třídě. Řekli jsme díky. Díky za to, že můžeme cestovat, že se mohu ze dne na den sebrat a objevovat, že nejsou na hranicích dráty. Díky, že můžu číst co chci, bez cenzury a svobodně diskutovat, psát své sluníčkařské názory... Díky, že nemusím žít ve strachu.

Sejít se a připomínat si není málo, kór 17. listopadu. Ale mít oči otevřené a kriticky přemýšlet je třeba po celý rok. A nejen proto, že můžem...

Musela jsem po dnešku do této oblasti zabřednout... po shlédnutí několika debat, nebo po vyslechnutí názorů mých vrstevníků (a také výsledku nedávných voleb). Vzhledem k tomu, co studuji, se v podobných tématech dennodenně pohybuji a někdy si nemůžu pomoct...