Pokoje

Přijít do vnitrobloku v Hyberské, je jako projít bránou do jinýho světa. Tam, kde je všechno dovoleno, nic jako normální neexistuje a fantazie nemá mezí. To mě neskutečně baví. Potloukat se mezi igelitovými pytlíky, čínskými polívkami, hřbitovním kvítím, nebo jehličím a mechem. Nejeden pokoj mi připomínal výjevy z Pěny dní. Krásné surreálno uprostřed turistického centra naší Prahy.

Sedmnáctý

Osmadvacet let. Možností, hodnot, příležitostí a svobod. Po celou tu dobu se naše Republika vypořádává s koulí na noze v podobě čtyřiceti let režimu snažícím se o cestu ke komunismu. Já se narodila sedm let po revoluci a ona předlistopadová zkušenost mi chybí. Přesto ale teď všichni žijeme z odkazu, který říká, že to tu dřív bylo jinak. Věci stále nějakým způsobem vyplývají z událostí, které se semlely od onoho podzimu. Od podzimu, kdy jsme si vyzvonili svobodu, kdy jsme dostali možnost budovat svobodnou republiku. Nikdo nevěděl jak na to, co a jak. Dá se za 28 let naučit demokracii, docela odlišnému způsobu hospodářství a využívání všech možností, které nám jsou v dnešní době nabízeny?

Po dlouhém výběru, jsem se rozhodla, že ač prvoplánově, tak úvodní fotka musí vystihovat náladu článku! 

Zákoutí a momentky

Všehochuť, jen hromada čtverečků. 

Čtverce plné podzimních dní. 

Čtvrt roku uteklo jako voda

Středa večer a já sedím v obýváku na našem béžovém koberci. V nejmilovanějších pruhovaných teplácích a s čajem hned vedle. Mám otevřený notebook a na Spotify hraje až děsivě nostalgicko-sentimentální Joan Baez. Nůžkama pižlám jednu náplast za druhou. Z dlouhého pásu dělám menší kousky. A tak stříhám a stříhám, úzké i širší a venku už je tma. Dřepím uprostřed svého království. Oči mi pořád pyšně sjíždí k mému kotníku, k mému prvnímu tetování. Na které jsme myslela tak dlouho a přišla k němu nejvíc spontánně, jak jsem jen mohla... A já z něj mám radost jak malá. V těch chvílích mi poprvé dochází, že se to děje. Ne můj kotník, ale to kolem. Není to něco, co jsme si jen vysnily, my to děláme. Na zemi mám vedle batohu vyskládané věci. Spacák, karimatka, dvě trička, ponožky... plno toho ještě chybí. Za dva dny se chystáme odletět na druhou stranu Evropy a s batohem na zádech tam strávit měsíc, tam v severním Španělsku.