63 fotek za týden a ještě víc

Už to bude docela dlouho, co se s Martinou sledujeme na Instagramu. A byla to i ona, kdo mě už rok přemlouval, abych začala Week of Life fotit. Konečně jsem začala a mám za sebou měsíc, čtyři týdny. Teď už beru foťák automaticky všude s sebou, i když se jdu jen s notebookem natáhnout do postele. Nevím odkud je to závislost, a kam až vášeň. Na tom nesejde.

Je to jednodušší, než to vypadá. Nafotíte devět fotek během jednoho dne, 63 během celého týdne a nahrajete je na webu Week of Life. A nebo je schovávejte v šuplíku, to je na vás, jestli s nimi chcete vyrukovat do světa nebo ne. Proč? 

Radosti z prosince

Další měsíc, údajně plný klidu a míru, utekl a je tu další rok, nový rok. Po čase učení a slavení jsem se teď v klidu, v lednu dostala k milovaným knížkám a užívám si klidu zkouškového. Nemám ponětí, jak se to stalo, že ten první semestr tak rychle utekl! Ano, čas plyne, my stárneme, všechno rychle ubíhá, je neuvěřitelné, že je tu nový rok. Tradá, jaké to překvapení. Ale teď vážně, píši dnes šesté radosti, to už je půl roku! Myslím, že se od té doby blog nemálo posunul a jsem ráda, že všechen čas u psaní a focení i upravování vidím na čtenosti a moc si toho vážím ❤︎.

Vkročte do dalšího roku s velkou porcí radosti, pište si, večer před spaním, proč jsme se kdy usmáli a co vás potěšilo. Sama občas bojuji s tím, abych si vzpomněla a všechno si pěkně psala, jde ale o zvyk a o to chtít...ale o tom už jsem psala. 

Jinak

Když jsem nahrávala fotky na Week of Life, kde už mám odfocené dna týdny, byly to samé fotky z vlaků nebo vlaků, najezdila jsem se víc než obvykle, a že i obvykle je dost. Ale zas jsem měla dost času na přečtení P.S. od Aňi. Kromě dojíždění po všech koutech republiky, byly sváteční dny plné i učení. Učení před Vánocemi, učení během svátků, učení po Novém roce. Tím pádem na té další části fotek figuroval můj stůl. Dnes mám konečně za sebou úspěšně první zkoušku. Něco si sice napíšu podruhé, ale vem to čert. Já totiž začínám letos jinak. Hlavně bez mračení.