Nejsevernější táboření

Během jediného (ani ne) týdne pod stanem jsem zjistila jak moc velký milovník měst jsem, a jak moc mi chybí les, když přijedu do města. Klasika.

Káťa & Sam

Mám fakt ráda akce na poslední chvíli. A ještě víc, když se opravdu vydaří. Musím přiznat, že ale extrémnější focení (v tom nejvíc nejvíc nejteplejším vedru) jsem ještě nezažila. Z nás všech lilo a jediné co mě snad uklidňovalo byl pohled na ženicha v saku, bylo mi ho opravdu líto (mě v sukni a tílku bylo vlastně překrásně). Cestou domů zas pomalu stěrače velkýmu slejváku nestačili. Šílený. 

51 postřehů

To jsem já, kdo by to čekal. Těší mě. 

Rozhodla jsem se své myšlenky, postřehy a zkrátka kdejaké poznámky sdílet s internetem. Už nejen fotky, ke kterým se stydím něco napsat proto, že to bude třeba i někdo číst. 

Když máte číst mé věty, odstavce a články měli byste vědět i něco o mě. Několik desítek random bodů mi přišlo jako pěkné řešení. Čtěte a klidně komentujte (nejen) pokud jste s něčím na tom podobně :) 

Pryč do lesa

S taťkou toho máme po šumavských loukách a lesích nemálo prochozeno, aby ne, zná ji jak své boty. A příroda tu, je jedinečně jiná než jinde. Jen škoda, že z Ústí je to taková štreka. 

Tak jsem musela svého milovaného také vzít to těchto koutů na jihu. Prošli jsme si turistické kolečko přes Černé a Čertovo jezero až do Železné Rudy. Hmm a ten příjemný studený lesní vzduch! To tu na severu nemáme...  Často už mívám pocit, že jsem srdcem čím dál blíž našemu velkoměstu, ale pak přijdou dny jako byly tyto, a ještě mě to docela nepohltilo.

Lesní pěšinky, šumění vody, stín stromů, příjemné místo kde budu vždycky ráda odpočívat. My oba. 

Vodou i cestou Českým Švýcarskem

To by nebyl výlet s taťkou, aby to nebylo něco speciálního. Ale vážně, myslím to jen v tom nejlepším. Není nad to si vyčistit hlavu brouzdáním v řece a hledáním vůbec nějaké cesty ven ze soutěsky. Nikde ani živáčka, to pak trochu začínáte cítit takovou bezmoc ve vašem putování. Nevyžívám se v turisty okupovaných hradech a zámcích, snad mi není ani příjemné se ve skalách každých deset metrů vyhýbat početným rodinkám... tak jsem dostala možnost si zkusit opak. 

Radosti z června

҉ bydlíme !
     Tak kolem toho se rozhodně točil celý červen. A jsem z toho strašně nadšená. Teď už se jen mohu vyžívat v organizaci každé poličky a šuplíčku.

҉ plány
    Konečně se něco hnulo a naše prázdniny začínají dostávat přesnější obrysy. Zařekla jsem se, že do maturity nechci nic řešit, už jen proto že jsem neměla ani jistou školu, no prostě nic. Nastala tedy správná doba a diář se mi začal plnit. Už se nemůžu dočkat! Jako první nás čeká krásná Šumava a okolí Klatov a odpočinek...