Po pár dnech (po delší době) strávené ve škole čekáním na zkoušky... je tu volno! A jak lépe strávit první prázdninovou neděli, než být až po uši ve společnosti čajíků. Na Čajů festu.
Dokonce už druhý ročník, lámu si hlavu s tím, kde jsem byla loni touto dobou, že jsem mohla chybět. Možná i proto jsem byla letos dost brzy informována, vklouzla jsem do letních šatů a kytičkových tenisek a vyrazila.
Překvapivě jsem našla zahradu Českého rozhlasu plnou čajů, ale také dětí, psů... Ochutnala jsem nějaké speciality čajoven, ale za co se tedy stydím je to, že jsem ani nestačila využít všech osm možností ochutnávky, ale jen sotva půlku. Nejsem zrovna znalec čajů, ale milovník rozhodně. Už se mi také stalo, že jsem si objednala zelený čaj- v restauraci a to co mi bylo doneseno mi zrovna dvakrát nejelo. Neměla jsem ale nejmenší tušení jestli je taková chuť záměrná, nebo zda se něco pokazilo... A možná kdybych začala v čajovnách zkoušet konečně nové věci a podobně, časem by se mi to dostalo pod kůži...?
I přes mou neznalost jsem si na těch čajích co jsem dostala (do naprosto úžasného kalíšku/hrníčku) dost pochutnala. Ještě bych ráda podotkla... nejsem si docela jistá, že jsem propadla všemu matcha a podobně, ale rozhodně jsem moc mlaskala nad pomerančovou matcha limonádou s kousky pomeranče z Žabí čajovny. To zas jooo. Pravdou je, že už jsem doma tvořila i brčálově zelené lívance a špatné nebyly, jo, myslím že se k tomu ještě vrátím...
Odpoledne s kamarády, které potkáváte na každém kroku a tak trochu i sama se sebou, po tom shonu minulých týdnů bylo přesně to, co jsem potřebovala.
Teď už jen doufám, že s množstvím volna se tu budou hromadit i články?!
