Zamrzlé potůčky a rybníky podél cesty, v údolí mezi skalami.
Tráva má ještě tu krásnou neidentifikovatelnou barvu po zimě, ale mě už stačí jenom svetr.
Sluníčko hřeje a všechno se zdá tak nějak fajn.
A ono je.
Jako kdyby s jarem přišla rovnováha a klid.
Tam, na loukách za Jetřichovicemi, na lesních pěšinkách, na lávce přes potok.
