Bylo toho hodně. Jedna zkouška za druhou, pěkně prokládány seminárkami...
Na focení ale nezapomínám, jen jsem přimkla víc k instagramu... instantní doba... Takže jsem si teď hezky sedla a pečlivě povybírala fotky za poslední skoro dva měsíce...
A ne, že by toho za tu dobu bylo málo.
I když jsou to fotky třeba nejvšednějších momentů a věcí, mám je sama spojené se spoustou pocitů a vzpomínek. O něco se dělí, o něco ne.
Ústí, šla jsem si vytisknout mapu,
na těch jsem dělala skoro celý listopad...
kartografie je něco.
napadl sníh a my udělali první zkoušky.
ač bych neřekla... tak podle fotek bylo sníh celkem často.
Praha.
a Klatovy.
procházka na Bukovku. poslední den roku 2017.
taková nějaká zákoutí.
tam, kde se hledají poklady.
večerní cesty z Činoheráku.
Phill´s corner.
celé promrzlé v Holešovicích.
Café Imperial.
zážitek po všech ohledech.
první letošní Jednosvětové setkání.
Brno.
šatnaření.
předvolební optimismus.
a povolební realita.
sedíme v Hraničáři a je nám z toho na nic.
první venkovní káva se sluníčkem.
poslední lednový den a jak krásně bylo.
ještě občas nezvládám fotit kávu v čas.
skončím dneškem.
v Ústí otevřely <bezobalový obchod>
zázrak.
a ještě větší překvapení bylo, že celou dobu, co jsme tam seděly na kávě,
se dveře netrhly. zkoušíme nové věci. příště také naklušu se skleničkou.
doporučuju všema deseti. opravdu, stavte se.
