Slovinsko.

Dostala jsem příležitost podívat se na Balkán. 

Ještě na tu evropštější část Balkánu, na tu, kde jsou Alpy i moře pár kilometrů od sebe. 

Slovinsko je takový malý ráj. Hodně hor, skromně moře. Ideální poměr. 

Krásná města turismem nezkažená. Pořád je to tam všechno tak nějak poctivý a lidský. 

A hodnotím tak proto, že jsem procestovávala vždycky spíš západ. Proto jsem byla tak nadšená. 

Nadšená a překvapená. 

A do Slovinska úplně zamilovaná. 

Lago di Trasimeno. Orvieto.

Siena. botanická zahrada.

Střípky z jednoho dlouhýho dne.
Dlouhýho nádhernýho dne, pod modrou oblohou, uprostřed Toskánska.
S pizzou, zmrzlinou a prohlídkou krásný univerzitní botanický...

dvakrát Řím

Nenapadá mě monumentálnější město.

Před osmi lety nás vzali naši do Říma a když jsme odjížděli, už jsem věděla, že se tam někdy budu potřebovat znovu vrátit. 

Teď se naskytla možnost. Sednout večer ve Vídni do vlaku a probudit se ráno v Římě...

Další dny jsme strávila u jezer v Umbrii a v městečkách na toskánských kopečcích.

První a poslední den ale patřil Římu. 

Ten první, plný památek, které vidět prostě chcete. A poslední jsem už jen bloudila parky, hledala krásný uličeky a courala po břehu Tibery. 

Prokládáno spoustou pizzy a kávy... 

Itálie, no...